Duální vzdělávání v praxi: zkušenosti studentů ze servisních středisek TQM
29. 1. 2026
Ve školním roce 2025/2026 se společnost TQM poprvé zapojila do systému duálního vzdělávání. V pilotním ročníku působí v této společnosti dva studenti 2. ročníku maturitního oboru Automechanik z OA a SPŠ Bruntál, kteří praxi absolvují přímo v servisních střediscích TQM. Docházejí jeden den v týdnu, vždy v úterý, a na pracovišti tráví přibližně šest hodin.
Model je nastavený jednoduše. Každý ze studentů si během školního roku vyzkouší práci ve dvou různých provozech, v Autoservisu TQM i v Truck servisu. Po půl roce se vystřídají, aby získali širší přehled a zkušenosti i reálné srovnání.
- Erik momentálně působí v Autoservisu TQM
- Damian má praxi v Truck servisu
Jak tuhle zkušenost vnímají oni sami? Zeptali jsme se.
S jakým očekáváním jsi na praxi nastupoval?
Erik:
Čekal jsem, že budu mít každý den co dělat, a že se dostanu blíž k autům. To se splnilo úplně.
Damian:
Měl jsem to stejně.
Erik (doplnění):
Navíc nám to hodně pomáhá i ve škole. Když tam probíráme například brzdy nebo řízení, dokážu si to rovnou propojit s tím, co děláme v servisu. Instruktorovi navíc říkám, jaké téma aktuálně řešíme, a on mi to ukáže přímo na konkrétním autě. Díky tomu mi dává teorie mnohem větší smysl.
Jaké činnosti ti dávají největší smysl?
Erik & Damian (shodně):
Diagnostika.
Které úkoly bys chtěl dělat častěji?
Erik:
Mně vyhovuje, že se to střídá. Diagnostika, pak práce s mechanikem, reálné opravy. Postupně se dostávám ke kompletní práci automechanika.
Damian:
Chtěl bych se víc zaměřit na elektroniku vozidel.
Jak se ti poslední týdny u nás pracovalo?
Erik:
Pracovalo se mi dobře. Spolupráce s instruktorem je otevřená a přirozená, hned od začátku panovala vzájemná důvěra. Cítil jsem se jistěji.
Damian:
Celkově dobře. Začátek byl výzvou hlavně v oblasti diagnostiky – v Truck servisu se člověk setká s jinými postupy než u osobních aut. Bylo to nové, ale zároveň velmi zajímavé.
Co tě na praxi nejvíc baví?
Erik:
Nejvíc mě baví, když můžu pracovat sám na konkrétní opravě. Např. výměna startéru, to pro mě byla hodně silná zkušenost. Práce na reálném autě, nářadí v ruce a skutečná odpovědnost. Nejen sledovat postup, ale zapojit se.
Damian:
Vyhovuje mi způsob, jakým je práce nastavená. Instruktor mi řekne, co se bude měnit nebo opravovat, kde to je, připraví potřebné věci a samotnou opravu pak dělám celou sám. Následně mou práci zkontroluje a případně doplní zpětnou vazbu. To je podle mě nejlepší cesta, jak se tyhle věci naučit.
Naopak, bylo něco, co tě nebavilo?
Damian:
Když se aktualizoval celý software a muselo se čekat. Na druhou stranu, i to k práci patří a aspoň jsem viděl, jak to reálně funguje.
Erik:
Upřímně? Já si tu praxi fakt užívám.
Jak hodnotíš svou dosavadní zkušenost s praxí v rámci duálního vzdělávání v TQM?
Erik:
Jsem nadmíru spokojený. Dostávám se k různým autům, dělám diagnostiku, pracuju s nářadím.
Damian:
Taky jsem spokojený, nemám si na co stěžovat. Jen je škoda, že je praxe jen jeden den v týdnu, klidně by to mohlo být víc.
Hodnocení první půlky pilotního ročníku doplňuje pohled i dvou instruktorů z praxe, pečlivě vybraných z řad zaměstnanců TQM v servisních provozech, kteří studenty na této praxi vedou.
Jak hodnotíte zapojení studentů do provozu z pohledu instruktorů?
Z pohledu instruktorů je největším limitem časový rozsah. Studenti jsou v provozu pouze jeden den v týdnu, a často tak vidí jen část celého procesu. V praxi se například stane, že během jejich přítomnosti proběhne diagnostika a objednání dílu, samotná oprava už ale následuje později, bez jejich účasti. Někdy je to naopak, studenti přicházejí ve chvíli, kdy se práce dokončuje, ale nevidí cestu, která k řešení vedla, shodují se oba. Stejnou zkušenost popisují i samotní studenti.
